Neziskovky
Neziskové organizace
- národní hospodářství je členěno podle kritéria financování na ziskový a neziskový sektor
• Ziskový sektor – do ziskového sektoru patří všechny firmy, které za účelem zisku poskytují služby nebo podnikají v různých oborech, za statky a služby musíme zaplatit, v ZS rozdělujeme dle tržní úspěšnosti, množství a kvality práce
• Neziskový sektor – jsou pro něj typické veřejné statky ( nedělitelnost, nevylučitelnost ze spotřeby, 0 MC na dalšího spotřebitele), neplatí se za ně, nebo netržní cena, pokud je chudý stát (domácnosti a firmy), je chudý i neziskový sektor, v NS rozdělujeme podle potřeb, pokrývá řadu potřeb – rozvoj vědy a vzdělání, obrana státu, bezpečnost, ochrana kultur. památek, přírody...
- označení sektoru se v řadě publikací liší. Používá se pojmenování „třetí“, „nevládní“, „občanský“, „nevýdělečný“, apod.
- dělíme na:
• Veřejné organizace (příspěvkové organizace, organizační složky státu, obce, svazky obcí, kraje atd.)
• Soukromé organizace (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy, církve, politické strany, profesní komory, vysoké školy)
Nezisková organizace
- pojem „nezisková organizace“ je pojmy z právního hlediska neodůvodněný, žádným právním předpisem v ČR neupravené, jde ovšem o pojmy zažité a známé, širokou veřejností běžně užívané. Neziskový sektor zahrnuje širokou škálu organizačních forem a činností.
- 6 základních vlastností, podle nichž jsou definované: formálně ustaveny, soukromé, nerozdělují zisk, samosprávné, dobrovolné, veřejně prospěšné.
- právnická osoba, která je založená nebo zřízená na základě zákona nikoli za účelem podnikání, jejímž hlavním cílem je poskytovat obecně (veřejně) prospěšné služby podle předem stanovených pravidel, a která v případě dosažení zisku musí tento zisk použít výhradně k rozvoji svého hlavního cíle.
- zejména v oblastech: ochrany ŽP, vzdělávání a výchovy, péče o volný čas jednotlivých skupin obyvatelstva, humanitární, charitativní a sociální péče, zdravotnictví, ochrany života a zdraví, osob, kultury, tělovýchovy a sportu, ochrany zvířat, ochrany památek a dalších.
Financování NO:
- plošné indexové financování – rozdělení na zákl. urč. klíče nebo dle urč poměru, bez vazeb na efektivnost vynaložení
- státní instituce, samospráva (granty, dotace z okresních úřadů) – tzv. projektové financování
- individuální dárci (sponzoři)
- vlastní činnost (pořádání benefičních koncertů, sbírky)
- členské příspěvky
Fundraising = metody, postupy a způsoby, jak získat finanční a jiné prostředky na činnost neziskových
organizací a tyto následně aplikovat podle situace a potencionálního klienta
Členění neziskových organizací
a) podle vlastnictví
Státní- (vládní, veřejné) neziskové organizace, které zabezpečují převážně realizaci výkonu veřejné správy. Jejich opodstatnění je dáno jejich posláním, kterým je podílení se na výkonu veřejné správy, regionu či obce. Jejich právními formami jsou v podmínkách ČR příspěvkové organizace a bývalé rozpočtové organizace, od roku 2001 organizační složky státu, kraji či obce. Jejich určitá část se charakteristikami svých činností blíží nestátním neziskovým organizacím.
Soukromé - (nevládní, občanské, nestátní) neziskové organizace (dále také NNO), jejichž existence vychází z principu sebeřízení společnosti, což představuje schopnost určitého společenství lidí žijících a spolupracujících ve vymezeném prostoru, organizovat a vzájemně usměrňovat své jednání. Jde o podílení se na veřejné politice v rámci občanské společnosti, kdy se občané sdružují do různých typů nestátních neziskových organizací, čemuž napomáhá i svoboda sdružování jako jedna ze základních svobod demokratického státu. Jejich základní právní formy představují v ČR občanská sdružení, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti a hlavně církevní právnické osoby.
b) podle právních norem
Toto členění vychází z důrazu kladeného v praxi na institucionální formu neziskových organizací, která je vymezena jen danou legislativou(typologie NO):
A. zájmová sdružení právnických osob pokud tato sdružení mají právní subjektivitu, občanská sdružení včetně odborových organizací
- sdružení osob, ať už fyzických či právnických majících společný zájem, k jehož naplnění je vhodné, účelné a praktické sdružit svoji činnost a případně i majetek, – spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení, jakož i odborové organizace, zakládané občany, – sdružení mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu (ekologické aktivity, aktivity směřující k rozvoji obcí nebo cestovního ruchu)
- občanské sdružení může vlastním jménem podnikat v rámci cílů sdružení, případný zisk musí být použit na dosahování cílů sdružení. Podle webu MV ČR bylo v Česku počátkem roku 2010 registrováno 78 406 občanských sdružení, jde o různé dobrovolné spolky, svazy, kluby, majetek získávají z příspěvků členů od sponzorů a od státu například Soška, Občanské sdružení Naděje, Drop - in
B.politické strany a politická hnutí – hospodaří podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v
politických stranách a v politických hnutích ve znění pozdějších předpisů
C.registrované církve a náboženské společnosti – jako dobrovolná sdružení právnickými osobami, – vznikají na základě registrace u příslušného orgánu státní správy, – mohou být příjemci dotací za státního rozpočtu i z rozpočtu obcí např.Centra pro rodinu v České republice se ve své pastorační práci věnují doprovázení rodin v jednotlivých fázích jejich vývoje
D.nadace, nadační fondy – účelové sdružení majetku jež zřizují fyzické nebo právnické osoby jednotlivě nebo společně k obecně prospěšným cílům
– počet nadací se v ČR pohybuje mezi 3 a 4 tisíci,
– zřizují se za účelem pomoci určitým skupinám obyvatel nebo pro záchranu některých objektů a podobně , - statutární orgány smějí s majetkem nadace disponovat jen v souladu s příkazy obsaženými v nadační listině nebo v závěti, jíž byla nadace zřízena. Účel nadace nesmí dodatečně měnit nikdo, ani její zakladatel, - minimální jmění 500 000
Nejznámějšími nadacemi jsou Nadace Alfreda Nobela udělující každoročně Nobelovy ceny
- u nás Výbor dobré vůle - nadace Olgy Havlové
E.obecně prospěšné společnosti – zakladatelem může být jedna i více fyzických nebo právnických
osob nebo jejich kombinace (tzn., že zakladatelem může být i obec nebo stát),
– poskytují veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek
- druh služeb a podmínky jejich poskytování jsou povinnou náležitostí zakládací smlouvy, (např. soukromé školy),
- cílem jejího založení je prospěch společnosti nebo určité skupině obyvatel, zabývá se zdravím, vzděláním, kulturou a vědou, například soukromé mateřské školy, jazykové školy
F.veřejné vysoké školy (ČVUT, KU, U Palackého, Policejní akademie, VŠE)
G.organizační složky státu (policie) a územních samosprávních celků
→ jsou neziskové organizace, které se zabývají řízením činnosti v oblasti vzdělání, zdravotní péče, ochrany a vědy atd., na výdaje jim stát přiděluje určité prostředky
- nemají právní subjektivitu(nejsou PO), v pracovněprávních vztazích však jednají za stát, který je zaměstnavatelem, jsou součástí státní správy.
- jsou to ministerstva a jiné ústřední orgány st. správy Český statistický úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Český telekomunikační úřad a jiné specializované správní úřady - úřady práce, finanční úřady, hasiči, policie, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Akademie věd České republiky...
- k 31.12.2006 bylo v ČR celkem 364 organizačních složek státu
H.Příspěvkové organizace – je nezisková organizace, která působí zejména v oblasti kultury a vzdělání, své výdaje uhrazuje z příjmů, které jsou nižší → zbytek výdajů dostávají od státu v předem schválené výši v podobě tzv. příspěvku (př.školy), zřizovány orgz složkami státu a vyššími ú-s celky
Forma příspěvkové organizace je v České republice velmi častá vzhledem k tomu, že příspěvkové organizace hojně vykonávají činnost zejm. škol a školských zařízení,[3] dále muzeí, galerií, divadel, kin nebo nemocnic.
I.státní fondy, př. Státní fond kultury, Státní fond ŽP, Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond dopravní infrastruktury
J. obce, kraje (samosprávné a nezávislé (self-governing) - jsou vybaveny vlastními postupy a strukturami, které umožňují kontrolu vlastních činností, tzn. že neziskové organizace nejsou ovládány zvenčí, ale jsou schopny řídit samy sebe. Nekontroluje je ani stát, ani instituce stojící mimo ně.
c) dělení podle financování
· organizace, které k finančnímu pokrytí svého provozu využívají zcela veřejných prostředků například rozpočtové organizace
· organizace, které jsou jen z části financované z veřejných prostředků. Dostávají jen prostředky, na které mají z právního hlediska nárok – příspěvkové organizace, církve a náboženská hnutí, politické strany atd.
· organizace, které mají příspěvky z jiných zdrojů, jako například sponzorství, dary, granty, sbírky
· organizace financované z velké části z poskytování svých služeb